V prvním díle jsem vysvětloval poškození majetku zaměstnavatele (auto), řízené zaměstnancem na příkladu srážky se zvěří. Jednalo se o příklad, kdy byl poškozen majetek zaměstnavatele. Zaměstnanec může ovšem způsobit škodu také třetí osobě. Škoda způsobená zaměstnancem třetí osobě je škodou, za kterou primárně odpovídá zaměstnavatel. Maximální výše odpovědnosti (v korunách) je opět definována v zákoníku práce (§ 257):
“Výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek.” Toto samozřejmě platí i pro příklad v prvním díle.
Škoda způsobená zaměstnancem třetí osobě může zamotat hlavu i pojišťovně
Seznámím Vás s příkladem z praxe, kdy jedna a ta samá pojišťovna posoudila dva naprosto identické případy odlišně. Obě škody likvidovala stejná likvidátorka.
První škoda:
- Nastala 13.10.
- Byla nahlášena až 30.4. následujícího roku
- Škoda ve výši 8 435,00 Kč bez DPH
- Co bylo poškozeno – kabel ve vlastnictví třetí osoby
- Zaměstnavatel škodu zaplatil a požadoval po zaměstnanci
- Uzavřeno a zaplaceno 5.5.
Část ze zápisu o vzniku škody pořízená zaměstnavatelem. První nahlášená škoda.
Druhá škoda:
- Nastala 11.8.
- Byla nahlášena až 24.5. následujícího roku
- Škoda ve výši 10 223.- Kč bez DPH
- Co bylo poškozeno – kabel ve vlastnictví třetí osoby
- Zaměstnavatel škodu zaplatil a požadoval po zaměstnanci
- Odmítnuto 30.5.
Část ze zápisu o vzniku škody pořízená zaměstnavatelem. Druhá nahlášená škoda.
Vysvětlení pojišťovny, proč nezaplatila pojistné plnění, bylo směšné
Škoda způsobená zaměstnancem byla, dle tvrzení pojišťovny, vadně odvedenou prací a ta je z pojištění vyloučena. Naše argumentace pro zpochybnění jejich tvrzení vypadala takto.
Vážená pojišťovno,
- sami si ve výkladu pojmů definujete, co znamená vadně provedená práce: Vadně provedenou prací se rozumí stav, kdy výsledek práce nevykazuje dohodnuté vlastnosti (zkráceno).
- tvrdíte, že příčinnou vzniku škody (poškození kabelu) je vadně provedená práce při kopání bagrem.
Práce, kterou měl náš klient vykonat, byla specifikována takto: „Odbagrovat zeminu při provádění zakázky na rekonstrukci komunikace“. To náš klient zvládl naprosto perfektně a jeho práce tak nevykazuje a ani nevykazovala, žádné vady.
Používáte-li svá tvrzení k odmítnutí pojistného plnění, zajisté máte k dispozici důkazy o tom, že pojištěný měl za úkol vykopat kabel, bez jeho poškození. Potom plně rozumím vašemu odmítnutí. Prosím, abyste mi tento dokument poskytli, a já zanechám své snahy vysvětlovat Vám, že význam výluky „vadně provedená práce“ nechápete.
Pokud dokument nemáte, je jednoznačně prokázáno, že pojištěný neměl za úkol vykopat kabel a nenaplnil tak definici vadně odvedené práce, neboť výsledek jeho práce vykazoval dohodnuté vlastnosti. Vybrat si k odmítnutí pojistného plnění toto ujednání předpokládá buďto neznalost, nebo, což je horší, úmyslné nedodržení závazku vůči klientovi vyplývající z pojistné smlouvy.
Pojišťovna si ohnula pojistné podmínky podle svých potřeb.
Samozřejmě, že jsem zjišťoval proč byla stejná škoda způsobená zaměstnancem před několika týdny vyplacena a tato není. Došlo k omylu a pojišťovna nechce plnění zpět (z důvodů dobrých vztahů s klientem). Odmítnutí škody je v souladu s vnitřními předpisy pojišťovny.
Výplatní dopis škody – překopnutí kabelu v ochranném pásmu, kterou “omylem” pojišťovna zaplatila.
Klient se nechce soudit, pojišťovně zůstalo pojistné plnění
Je velká škoda, že většina poškozených klientů nejde k soudu. Mají velkou šanci na úspěch. Tímto postojem ubezpečují pojišťovny, že jim za jejich přístup nic nehrozí.
Soudili jste se někdy s pojišťovnou? Jak to dopadlo?