Technická rizika vs pojištění technických zařízení.
Na webových stránkách pojišťovacích společností najdete informace o tom, že nabízejí pojištění technických rizik. To je samozřejmě špatně. Například ČAP (Česká asociace pojišťoven) definuje technická rizika takto: druhy rizika, jež jsou přímo nebo nepřímo spojena s technickou či aktuárskou bází kalkulací pojistného a technických rezerv jak v životním, tak i neživotním pojištění. Patří mezi ně i rizika spojená s provozními náklady (zvýšením nákladů) a nadměrným nebo nekoordinovaným růstem prodeje.
V jiné rovině lze pojem technického rizika nalézt v oblasti technického řešení výrobku ve smyslu použitých technologií. Množství technických rizik v projektech je obvykle nejvyšší u výrobních podniků. Je tak zřejmé, že tato oblast nemá žádný vztah k pojištění.
Správně by se mělo uvádět pojištění technických zařízení nebo pojištění technických nebezpečí. Obecně platí, že se pojišťujeme proti nebezpečím, nikoliv proti rizikům. Alespoň takto je to stanoveno v zákoně.
Jedná se především o pojištění strojní a elektronické. Někdo považuje pojištění strojního přerušení provozu také za pojištění, které patří do této skupiny. Nesdílím zcela tento názor, protože by se do této kategorie muselo zařadit i požární přerušení provozu, přičemž tak nikdo nečiní.
Pojištění strojní a elektronické je obvykle pojištěním na všechna „rizika“ (takto se to stále píše) „allrisk“ a my to napíšeme správně „na všechna nebezpečí“. Patří mezi ně například chyba obsluhy, selhání přístrojů, sežehnutí, mráz, vada materiálu a celá řada možných nebezpečí, která nejsou v pojistných podmínkách vyloučena.
U tohoto pojištění je nutné, tak jako v jiných pojistných produktech uvést do pojistné smlouvy novou hodnotu zařízení (kolik stojí dnes) i když bylo pořízeno za hodnou jinou (nižší nebo vyšší). Pojistné plnění je vždy limitováno zůstatkovou cenou zařízení, která se vztahuje k okamžiku vzniku škody. Je to podobný postup jako při likvidaci škod u pojištění vozidel.
Toto pojištění není vhodné na pojištění běžné kancelářské techniky, nebo zařízení, jehož význam a hodnota jsou nízké. Naopak se doporučuje u zařízení nebo technologických celků, které mají strategický význam pro provoz.