Provozní odpovědnost
Vladimír Fortelka Žádné komentáře

Pro účely vysvětlení této problematiky ocituji rozhodnutí NS spisová značka: 25 Cdo 1641/2014.

Provozní činností se podle této úpravy rozumí soustavně prováděná činnost, která je organizována právnickou či fyzickou osobou (podnikatelem) v určitém provozu, která – i když by nebyla vymezena v jejím předmětu činnosti – je součástí její faktické činnosti vykonávané zpravidla za využití technických prostředků či technologických postupů, které jsou pro svou nebezpečnost možným zdrojem rizik pro zákonem chráněné hodnoty (zdraví, majetek, apod.). Předpokladem odpovědnosti zde není porušení právní povinnosti, nýbrž působení zákonem kvalifikované skutečnosti (škodní událost), která byla příčinou vzniku škody.

Jak definuje provozní odpovědnost NOZ?

§2924 Škoda z provozní činnosti

Kdo provozuje závod nebo jiné zařízení sloužící k výdělečné činnosti, nahradí škodu vzniklou z provozu, ať již byla způsobena vlastní provozní činností, věcí při ní použitou nebo vlivem činnosti na okolí. Povinnosti se zprostí, prokáže-li, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo.

Provozní odpovědnost

Vznik škody způsobený provozní činností a stanovení povinnosti nahradit vzniklou škodu (újmu).

Provozní odpovědnost je objektivní odpovědností.

Vznik objektivní odpovědnosti byl vynucen rozvojem vědy a techniky v předminulém století. Činnosti a vztahy se stávaly složitými a mnohdy bylo obtížné, ne-li nemožné, stanovit, byla-li škoda – újma (např. tráva zapálená od projíždějící parní lokomotivy) způsobena jednoznačným zaviněním určité „osoby“. Proto se újma (škoda) z provozní činnosti posuzuje, bez ohledu na zavinění,  jako objektivní odpovědnost.

Vždy si zjistěte, podle kterého principu jste pojištěni.

Zatímco v mém minulém příspěvku jsem zmiňoval typy škod a způsoby odškodnění, zde bych se rád věnoval poněkud složitější problematice, která je zcela zásadní pro případnou likvidaci škody z odpovědnostního pojištění. Existují tyto dva hlavní pricipy:

Princip loss occurence: k pojistné události dochází tehdy, když příčina vzniku pojistné události (tj. porušení právních povinností) spadá do období, kdy jste pojištěni platnou pojistnou smlouvou. Jinými slovy, při uplatnění nároku na náhradu škody záleží pouze na tom, zda jste byli pojištěni v době, kdy jste vykonávali pojištěnou činnost a při tom jste porušili právní povinnost.

Princip claims made: Vám umožní získat pojistné plnění jen tehdy, když dojde v době trvání pojistné smlouvy současně k:

  • k porušení právních povinností,
  • ke vzniku újmy (škody),
  • uplatnění nároku na náhradu škody poškozeného vůči pojištěnému
  • k písemnému oznámení škodné události pojistiteli

Pojišťovny si mohou ve svých pojistných podmínkách a v pojistné smlouvě ujednat úpravu obou principů.

Máte sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu? Podle jakého principu? 

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *