Vladimír Fortelka Žádné komentáře

Škoda způsobená zaměstnancem – druhý díl

V prvním díle jsem vysvětloval poškození majetku zaměstnavatele (auto), řízené zaměstnancem na příkladu srážky se zvěří. Jednalo se o příklad, kdy byl poškozen majetek zaměstnavatele. Zaměstnanec může ovšem způsobit škodu také třetí osobě. Škoda způsobená zaměstnancem třetí osobě je škodou, za kterou primárně odpovídá zaměstnavatel. Maximální výše odpovědnosti (v korunách) je opět definována v zákoníku práce (§ 257):

Výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek.“ Toto samozřejmě platí i pro příklad v prvním díle.

Číst dále

Vladimír Fortelka Žádné komentáře

Provozní odpovědnost – základní informace

Pro účely vysvětlení této problematiky ocituji rozhodnutí NS spisová značka: 25 Cdo 1641/2014.

Provozní činností se podle této úpravy rozumí soustavně prováděná činnost, která je organizována právnickou či fyzickou osobou (podnikatelem) v určitém provozu, která – i když by nebyla vymezena v jejím předmětu činnosti – je součástí její faktické činnosti vykonávané zpravidla za využití technických prostředků či technologických postupů, které jsou pro svou nebezpečnost možným zdrojem rizik pro zákonem chráněné hodnoty (zdraví, majetek, apod.). Předpokladem odpovědnosti zde není porušení právní povinnosti, nýbrž působení zákonem kvalifikované skutečnosti (škodní událost), která byla příčinou vzniku škody.

Číst dále

Vladimír Fortelka Žádné komentáře

Obecná odpovědnost – základní informace

Problematika „odpovědnosti“  je velmi složitá a to především při posuzování, zda je škůdce za vzniklou škodu odpovědný nebo není. Jak jistě víte, od roku 2014 platí nový Občanský zákoník (NOZ). Ve starém OZ se odpovědností za škodu zabývalo 35 paragrafů, v NOZ je to již 77 paragrafů. Nám nyní postačí zmínit se o dvou pojmech. O obecné odpovědnosti, která je subjektivní a vždy se u ní posuzuje zavinění a o provozní odpovědnosti, která je odpovědností objektivní. Zavinění se neposuzuje. Existuje zde ovšem možnost „vyvinit se“ dle zákonem definovaných podmínek. Provozní odpovědnosti se budu věnovat v následujícím příspěvku.

Číst dále