Vladimír Fortelka Žádné komentáře

Likvidace škod – vícenásobná velká škoda

Na tomto příkladu uvidíte, co se všechno může stát při jedné autonehodě. Zaměstnanec našeho klienta převážel náklad obilí, dostal smyk a naboural. Likvidace škody, tak měla poměrně široký základ, neboť  v jeden okamžik vznikly tyto škody:

  • Poškození tahače (havarijní pojištění)
  • Poškození návěsu (havarijní pojištění)
  • Poškození přepravovaného nákladu (odpovědnost silničního dopravce)
  • Poškození obecního majetku (povinné ručení) nakonec nenárokováno
  • Škoda na životním prostředí (povinné ručení)
  • Úraz řidiče (pojištění pracovních úrazů a nemocí z povolání)

Číst dále

Vladimír Fortelka Žádné komentáře

Pojištění softwaru – co byste měli vědět?

Vždy při sjednání pojistné smlouvy, bez toho abyste znali pojistné podmínky, je nutné zeptat se pojišťovny, zda je předmětem pojištění také software, nebo zda se musí pojištění softwaru sjednat navíc. Na jednoduchém příkladu z praxe si ukážeme, jak vypadá likvidace škody při odcizení počítače. Pokud vše proběhne tak, jak má (klient splnil požadované zabezpečení proti krádeži vloupáním) a policie případ odloží nebo pachatele usvědčí, vznikne pojišťovně povinnost plnit. V souladu s pojistnými podmínkami spočítá pojistné plnění a vyplatí ho. Jak vypadal náš případ?
Číst dále

Vladimír Fortelka Žádné komentáře

Právo pojištěného – výběr dodavatele prací

Občas se stane, že si pojišťovna činí nárok rozhodovat za svého klienta. Pokud k tomu dojde, nebojte se ozvat. Právo pojištěného na výběr dodavatele prací, které mají za úkol uvést poškozenou věc do původního stavu, je nezpochybnitelný. To neplatí jen v případě, že si obě strany v pojistné smlouvě písemně dohodnou, kdo je oprávněn škody odstraňovat. Obvykle se jedná o pojištění motorových vozidel. Stanoví se, že vozidlo bude opravováno ve smluvním servisu pojišťovny. Náš případ je ale jiný. Týká se pojištění majetku (nemovitosti) a snahy likvidátorky pojišťovny diktovat podmínky klientovi.
Číst dále

Vladimír Fortelka Žádné komentáře

Škoda způsobená zaměstnancem – druhý díl

V prvním díle jsem vysvětloval poškození majetku zaměstnavatele (auto), řízené zaměstnancem na příkladu srážky se zvěří. Jednalo se o příklad, kdy byl poškozen majetek zaměstnavatele. Zaměstnanec může ovšem způsobit škodu také třetí osobě. Škoda způsobená zaměstnancem třetí osobě je škodou, za kterou primárně odpovídá zaměstnavatel. Maximální výše odpovědnosti (v korunách) je opět definována v zákoníku práce (§ 257):

Výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek.“ Toto samozřejmě platí i pro příklad v prvním díle.

Číst dále

Vladimír Fortelka Žádné komentáře

Odpovědnost z výkonu povolání – první díl

Odpovědnost za škodu zaměstnance při výkonu povolání, odpovědnost zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli, „zam-zam“, odpovědnost za (na) „blbost“, atd. Takto různými způsoby lze hovořit o jednom tématu. Tím je odpovědnost z výkonu povolání. U jednoho internetového distributora pojištění jsem našel tento text, cituji:

Jde o velmi praktické pojištění, které hradí události, jež se denně dějí a nepojištěným mohou způsobit velké komplikace. Díky tomuto pojištění se nemusíte ničeho obávat. Za pár korun na pojistném to stojí. Díky „pojištění na blbost“ se nemusíte finančních následků svých chyb, přehmatů a zaváhání bát. Všechny vzniklé škody za vás pojišťovna uhradí!

Sami vidíte, že takové proklamace nejsou úplně fér, neboť toto pojištění Vás určitě nezbaví například strachu z pavouků, máte-li z nich strach a stejně tak za Vás pojišťovna neuhradí všechny vzniklé škody, které způsobíte. Tento pojistný produkt je velmi komplikovaný a mnohdy se v něm nevyznají ani pojišťovny. O tom Vás přesvědčí následující řádky.
Číst dále